Rostoucí náklady na výrobu knihy velí jasně: látkovou záložku potkáte dnes v knize vskutku zřídkakdy. Vzrůstá proto počet momentů, kdy čtenář musí řešit životně důležité (v jistém smyslu pubertální) dilema před zavřením knížky – co tam strčím? Sepsal jsem proto deset věcí, které jsem v životě použil jako záložku. A jak to fungovalo.
1. Paměť. Ano, dříve jsem si zkusil zapamatovat číslo stránky. Funguje to mizerně. Čím více knih najednou čtete, tím hůř. Pozitivní je, že vás to nutí listovat knihou a připomínat si, co už jste četli. Většinou tak zjistíte, že nemá smysl číst dál, protože si stejně nic nepamatujete.
2. Dopis. Výpis z banky. Slevový kupon na krém po opalování v solárku. Vždycky doma něco najdete. Nevýhoda? Vlastně žádná, pokud se vám nestane to, co mě. Jezdil jsem v tramvaji s výpisem z účtu, ze kterého si každý spolucestující mohl přečíst moje osobní údaje a stav účtu. Nebo spíše nestav účtu.
3. Stylová módní záložka. Smějí se na nás v překrásných obchodech. Jsou originální, unikátní, stylové. Prodávají je na Bonami a Fleru. A stojí… jen tři stovky. Jenomže záložky mají tu vlastnost, že se ztrácí. Ty tři stovky vás pak mrzí. Navíc mám pocit, že nikdo nikdy nijak zvlášť neocení tu originalitu záložky.
4. Tužka. Kolikrát jsem si řekl, že si stránku potřebuji založit jen na chvíli, takže tužka nebo propiska bude ideální. Jenže ona tam pak zůstane týden. A vy nakonec zjistíte, že jste knížce úplně vykloubili hřbet. A paní knihovnice už píše doklad o zaplacení pokuty za poničení knihy.
5. Pohled. Od kamaráda. Z ciziny. Funguje skvěle, ale trpí chybou uvedenou v bodu 3. Ztratíte ho. A pak se strašně těžko odpovídá na otázku: „Přišel ti ten pohled? A kde sis ho vystavil?“
6. Oslí ucho. Trapné přiznání. Ale dělal jsem to. Jen maličko ohnete roh a kouzlo je na (s)větě. Nevýhodou je, když čtete pětisetstránkovou knížku a přerušujete po třech stranách. To je pak jak hledání účtenky od bot v krabici s paragony.
7. Paragon. Každý ho někdy použil. Kdo říká, že ne, ten nečte. A komu se nestalo, že kvůli téhle záložce nemohl reklamovat zboží, ten neví, co to znamená „pročíst boty“.
8. Book darts. Znáte to? Plechová zarážka do knížky. Dokonce si s ní můžete označit řádku, kde jste skončili. Jenže… co s tím malým kusem plechu dělat, když zrovna čtete? Já si s tím jednou nevědomky čistil mezizubní prostory a prořízl si dáseň. Ano, přesně tak – jau.
9. Poznámka v Evernote. Nebo v jiném mobilním poznámkovém bloku. Moderní, co? Knihomol z jednadvacátýho, víme. Ale je to otrava. Nebude se vám chtít pokaždé sahat po telefonu a psát si číslo stránky. Já to udělal přesně jednou. A pak jsem zapomněl, kterou aplikaci jsem použil.
10. Vidlička. Ano, skutečně. Jednou jsem použil vidličku. Šlechtí mě, že čistou. Ale stejně udělala to, co každá vidlička. Pět děr do papíru. Takže blbý.