Erotická trilogie autorky E. L. Jamesové (vlastním jménem Erika Mitchell Leonardová), z níž dosud v České republice vyšly první dva díly Padesát odstínů šedi a Padesát odstínů temnoty, láme rekordy v prodeji na všech zahraničních trzích a údajně má na svědomí zvýšený sexuální apetit nejedné čtenářky. Odborné recenze však tyto knihy hodnotí do jedné zcela negativně. Trošku jako u Trošky.
Odstíněné romány E. L. Jamesové popisují vztah Anastasie a podnikatele Christiana Greye. Anastasie je na začátku příběhu panna, ale díky charismatickému a neuvěřitelně bohatému Christianovi postupně nalézá svou sexualitu. Právě toto objevování je tím vzrušujícím, co dělá z románů celosvětový hit.
O tom, že se popis sexuality autorce daří, svědčí i komentáře na internetu. „Jednoznačně doporučuju všem ženám, co mají problémy v sex. životě, mně jednoznačně pomohla.“ „Ženě udělala radost. Mě také, jelikož je z ní slušně nadrž… :-).“ „Myslím, že knížka je vhodná jak pro ženské v mém věku, tak i pro mladé lidi – je poučná a může i obohatit zkušenosti v oblasti sexu hlavně pro mladé muže, kteří nejsou ještě tak zkušení. Po přečtení – hlavně druhého dílu mohou své partnerky hodně mile překvapit…“ „Nedoporučuji číst v šestinedělí nebo při menstruaci, aby vás náhodou nenapadlo srovnávat svého muže s Greyem.“ (Úryvky pochází ze zákaznických hodnocení na portálu Heureka.cz).
Na opačné straně barikády ovšem stojí intelektuální veřejnost, která s neskrývaným elitářstvím obhajuje ono „kvalitní“ umění, a naopak zesměšňuje to nekvalitní (rozpoznatelné často vysokou prodejností). Uveďme jako příklad komentář Jiřího Špičáka (@jirispicak) na Twitteru: „Konečně vidím člověka, kterej opravdu čte 50 shades of grey. Bába ve vlaku s houslovým klíčem na krku.“
Problém ale samozřejmě není v tom, že Padesát odstínů šedi lidé nečtou, ale že není úplně snadné je číst na veřejnosti. Zde mohu za příklad dosadit i samu sebe. Při cestě z práce jsem knihu v metru četla. V jednu chvíli si mě všimla malá holčička, která na mě ukázala se slovy: „Ta pani má knížku, kterou dostala k Vánocům moje maminka. Ta je u ní taky dycky takle červená.“
Odborné recenze očekávají od Padesáti odstínů něco, čím nechtějí být. Splňují všechny parametry erotických románů, případně i soft porna. Proč od nich tedy očekávat realistické scény a barvitý jazyk? Oba romány bychom měli spíše porovnat s klasickým pornofilmem.
Při tomto úhlu pohledu je v pořádku, že má Anastasie pokaždé orgasmus. Vždyť porno bez orgasmu je jako týden bez neděle. V pořádku je i to, že jsou všichni nereálně krásní a úspěšní. V pornu snad přeci nikdo (kromě „fajnšmekrů“) nechce vidět vedle krásné prsaté blondýnky nevzhledného a upoceného pantátu, ale krásného svalnatého instalatéra.
… Zbytek recenze si můžete přečíst v Lógru č. 8. Kateřina KubováJamesová, E. L.: Fifty Shades of Grey – Padesát odstínů šedi. XYZ, Praha 2012. 620 stran.
Jamesová, E. L.: Fifty Shades Darker – Padesát odstínů temnoty. XYZ, Praha 2012. 656 stran.Lógr č. 8 k dostání ve formátu PDF zde: https://gumroad.com/logr_magazin Časopis si také můžete objednat na e-mailové adrese logrmagazin@gmail.com, v předmětu uveďte: Chci Lógr.