Síť knihoven je protiváha sítě internetové
Českobudějovický spisovatel Jiří Hájíček má za sebou slušnou literární dráhu. Od konce devadesátých let vydal několik povídkových sbírek, novel a románů. Mezi ty nejznámější rozhodně patří Zloději zelených koní, Selský baroko a Dešťová hůl. Hájíček je několikanásobným držitelem ocenění Magnesia Litera. Přestože (anebo právě protože) patří k nejúspěšnějším současným českým spisovatelům, nenajdeme ho na sociálních sítích. A jelikož se právě tomuto tématu v podzimním čísle věnujeme, nemohli jsme se ho na to nezeptat.
Jste úspěšný spisovatel, proč nejste aktivní na sociálních sítích? Jsou to pro vás dva odlišné světy, které nemají moc společného?
Můj profil na Facebooku asi stále ještě existuje, pokoušel jsem se ho kdysi několikrát zrušit. Pořád tam prý někdo něco přidává, ale já už jsem se na něj dva roky nepřihlásil. Mám webové stránky, které nechávám pravidelně aktualizovat, jsou tam má autorská čtení a nové knihy a tak. Je tam můj e-mail, takže mi lidi mohou napsat. To mi jako autorovi stačí. Nemám potřebu každý den informovat sledovatele, co dělám, nebo tam vyhlašovat své postoje a názory na všechno možné, co se stane.
Jakým způsobem se tedy bavíte se svými čtenáři?
Jsem zván na autorská čtení, nejvíc z knihoven, taky na různé festivaly nebo veletrhy. Takže jsem za těch dvacet let, co publikuju, procestoval republiku a se čtenářkami a čtenáři mohu komunikovat takhle napřímo. Samozřejmě dostávám od čtenářů e-maily a občas dopisy poštou.
Takže nejste online, ale offline vás pravidelně můžeme někde potkat. Jak si užíváte autorská čtení a debaty?
Na cesty se svými knihami vyrážím docela často. Na autorská čtení jsem si zvykl, jsem už tak trochu přeškolený introvert a mám rád to celé – ten proces, cestu někam, nová místa a lidi, čtení a povídání poté. Potěší mě vždycky pozvání odněkud, kde jsem ještě nebyl. Mám rád spíš komornější akce, než třeba čtení na knižních veletrzích. Nejradši mám asi místní knihovny, připadají mi pořád jako taková konkrétní místa osvěty a setkávání lidí. Pořád si vážím toho, že lidé ještě čtou, v té konkurenci jiných médií, že sáhnou po knize a třeba zrovna po mém románu. Ta unikátní síť knihoven v naší zemi mi připadá jako taková protiváha té síti internetové, tomu virtuálnímu světu, kam se poslední léta všichni hrnou.
Sledujete, co se o vás a vaší tvorbě píše na čtenářských webech? Například na Databázi knih nebo na blozích? Anebo si všímáte pouze profesionální kritiky?
Ne, tyhle weby ani neznám. Nedostanou se ke mně ani všechny literární kritiky, občas mě na nějakou recenzi upozorní nakladatel nebo někdo z okolí, na něco narazím sám… pokračování najdete v tištěném magazínu.
Rozhovor Jakuba Pavlovského vyšel ve 33. čísle magazínu Lógr s tématem AUTOR ŽIJE. Objednat si jej můžete v našem e-shopu.